setkání

Ahoj Karol,

tak jsme se spolu viděli. Měli jsme možnost být spolu. Bylo to jen na hodinu, sice jsem mluvil většinou sám, odpovídal jsem na tvé otázky, které možná byly připravené, nic moc si o sobě neřekla, asi jsme tam nebyli sami, ALE BYLI JSME SPOLU. Nevěřil jsem, že by se to mohlo uskutečnit, ale život nám připravuje neskutečná překvapení. Mohli jsme se koukat do očí a já ti mohl opakovat přes všechny tvé názory na mě: Jsem tvůj táta, který tě má rád, moc rád a který není špatný a zlý člověk. Dej nám šanci, abys to zjistila. Byla by přeci škoda nevědět, že je to jinak než si myslíš a než říkáš. Nepotřebuji ti měnit názory na lidi, které máš nyní kolem sebe, ale nesprávný názor na vlastního tátu. Nechci ti měnit život, ale být součástí tvého života a podporovat tě.

I kdyby to bylo zase na delší dobu jediná šance být s tebou, jsem neskutečně šťastný, že byla a že jsme spolu mohli v pohodě mluvit. Příští týden přijedu znova a třeba se to povede znova, i když na chvilinku.

Tvůj táta