dopis pro Káju
Moje milá Kájo,
příští týden ti bude 13 let a já jsem šťastný, že máme možnost se alespoň na krátkou dobu vidět. I když nevím, jak naše setkání dopadne, a nevím, zda si budeme moci popovídat. Přesto jsem rád alespoň za tu naději. Nejprve ti chci popřát vše nejlepší k narozeninám, hodně lásky a štěstí.
Už jsi slečna, která má své sny, plány a potřeby a já bych byl rád, kdybychom si o nich mohli promluvit. Moc mi chybíš a chci, abys to věděla. Nechci, aby sis myslela, že tvé místo v mém životě vyplňuje někdo jiný. Nikdo Kájo, opravdu nikdo není náhradou za tebe, je jedno místo v mém srdci, které patří jen a jen tobě a to se nijak nezmění. Moc mě bolí myšlenka na to, že jsem v důležitých okamžicích tvého života nemohl být s tebou. Chtěl jsem tě vidět jít do první třídy, moc jsem si přál chodit na tvá vystoupení, když jsi tancovala (na jednom jsem byl ), chtěl jsem být u tebe, když jsi byla nemocná.
Dneska už dokážeš pochopit, že vše, co se nám v životě děje, není černobílé. Lidé v životě zažívají krásné i špatné chvíle, ale vždy by měli mít naději, že to dobře dopadne. My jsme po mém odchodu neměli bohužel možnost zažít moc těch krásných chvil, ale nikdy nezapomenu na den, kdy ses rozhodla se mnou odejít a ten den jsme spolu prožili, vzpomínáš? Byli jsme u babičky a dědečka, byla tam tvoje sestřenice Janička, se kterou sis hrála na počítači, povídali jsme si spolu a bylo nám moc dobře. Je škoda, že jsme takových dnů spolu neprožili víc, ale já pevně věřím, že přijde den, kdy spolu krásné chvíle zažijeme. Potřebuju, abys věděla, že od chvíle, kdy ses narodila, mě ani na minutu nenapadlo, že může nastat ta situace, že bych tě nemohl pravidelně vídat. I když nemůžeme být spolu, není den, kdy bych na tebe nemyslel. Tvůj bráška, kterému je už 6 roků, od dob, kdy začal myslet a vnímat, ví, že má sestru Karolínku a často se na tebe ptá, dokonce se mnou za tebou už párkrát byl, vzpomínáš si? Když jsem mu včera vyprávěl, že za tebou ve středu jedu, hned chtěl jet se mnou. Měli jsme rozhovor o tom, že se mnou teď jet nemůže, ale že jednou možná bude tu možnost mít, že se potkáte a víš, co on na to? Řekl mi: "Tatínku, jdu nakreslit Karolínce obrázek a nakreslím ho i za Dandu, když je ještě tak malej." Obrázek ti, beruško, předávám a budu moc rád i za Kryštůfka, když si ho prohlédneš a třeba schováš.
Každý den na tebe myslím a přesvědčuji sám sebe, že moje rozhodnutí, nevystavovat tě ustavičnému stresu a trápení, je správné. Pokaždé, když si promítám v hlavě myšlenky na tebe, si přeju, aby přišel den, kdy tě budu moct obejmout a kdy ty budeš mít možnost blíž poznat svého tátu a zase vidět babičku, dědu, sestřenici a bratrance a samozřejmě svoje dva brášky (Kryštůfka a Danečka).
Kájuško, moc jsem přemýšlel, jak ti být na blízku a jak bychom spolu mohli komunikovat, poprosil jsem kolegu v práci, aby mi pro nás dva vytvořil blog na internetu, kam ti budu psát vzkazy a myšlenky, které mě k tobě povedou, budu moc rád, když si to někdy třeba přečteš a třeba mi někdy napíšeš mail nebo sms.
Moc rád bych měl možnost, tě zase vidět. Až budeš chtít, ozvi se mi, budu čekat dál na tvé zavolání, jako doteď. Mám tě rád, myslím na tebe a moc mi chybíš.
Tvůj táta
Mobil: 603 190 059
Mail: michal.bures.ul@centrum.cz