Ahoj Kajko,
chci ti dnes napsat důležitou věc. Chtěl jsem se sejít s tvojí matkou a zkusit s ní promluvit o tom, zda se dá něco změnit na tom, že se já a ty nevidíme. Bohužel jsem to musel z pro mě závažných důvodů odvolat. Zkusil jsem si sehnat číslo na tvou mámu (podařilo se mi to na netu) a sdělit, že se nedostavím. I podle jejích reakcí do telefonu jsem si uvědomil, že to není správná cesta a že mi vlastně nezbývá nic jiného, než to nechat být a...... a doufat, že se tvůj postoj změní. U tvé matky se toho nikdy nemohu dočkat, proto vzdávám všechny možné i nemožné způsoby, jak to změnit. To vůbec neznamená, že se o tebe nezajímám, že na tebe zapomínám...to se nikdy nestane. Budu se dál informovat na škole, budu školu podporovat a pokud bude z tvé strany nějáká jiskřička naděje na změnu, tak toho využiju. Na mém vztahu k tobě se nic nezměnilo, pouze jsem si uvědomil zbytečnost mého snažení vůči tvé matce. Vždy máš u mě dveře otevřené, v každé situaci, době jsem tady pro tebe...jsem tvůj táta. Dál ti budu tady psát zprávy. Tenhle prostor je jen pro tebe a pro mě. Celá ta situace mě mrzí, ale uvědomuji si, že jsi už velká holka a už si uděláš na vše svůj názor sama...budu čekat.
Měj se moc hezky Kajko
Táta